Všichni Chceme Být Šťastní

Živá bytost chce být od přírody šťastná. To je přirozené.

Důvod, proč je člověk považován za úspěšného, když má peníze, je ten, že si může koupit věci, o kterých si myslí, že ho udělají šťastným. Problém je však v tom, že i když má člověk tolik peněz, že si může koupit vše, co chce, stále není úplně šťastný. Když si vzpomeneme na někoho slavného, jako je Elvis Presley, tak ten měl největší úspěch, dostal se na vrchol. Proč nakonec možná spáchal sebevraždu? Proč se předávkoval drogami? Vždyť byl tak úspěšný. Takových případů jako Elvis je mnoho - lidé, kteří jsou tak úspěšní, a přesto si vezmou život. Neprožívají štěstí, které potřebují k tomu, aby se cítili naplnění; stále prožívají extrémní úzkosti a neštěstí, a to natolik, že si vezmou život.

Můžeme se nad tím zamyslet a pochopit, že i když mají lidé přístup k bohatství a možnost dělat, co chtějí, stejně je to nečiní šťastnými. Ve skutečnosti nejsou šťastní sami v sobě.

Není pochyb o tom, že tam štěstí je, nikdo nemůže popřít, že štěstí je v různých smyslových prožitcích. Ale přináší vám to tolik štěstí, kolik ve skutečnosti chcete? Jaké skutečně potřebujete? Naplňuje vás to skutečně? A odpověď zní, že štěstí plynoucí z hmotného smyslového požitku není plně uspokojující. Pro duši není plně uspokojující.

Ale jakmile se člověk správně identifikuje jako duše, nikoli hmota, pak okamžitě zmizí všechny úzkosti, kterým čelí a které jsou založeny na falešné tělesné identifikaci. Člověk je zatížen tolika falešnými představami kvůli falešnému ztotožnění s hmotným tělem. Mají tolik nesprávných představ, protože si myslí: „Já jsem tělo.“ A to je to, co si myslí. To vede k tolika duševním úzkostem.

Jakmile se tedy člověk identifikuje jako duch, aham brahmasmi, nejsem hmota, jsem duch, nejsem dočasný, jsem věčný, pak to samo o sobě přináší velké množství štěstí.